Výstavy
2014
Výstaviště Letňany, ABF, For Arch, For Interior - Všecky krásy dřeva
Galerie Černý jeřáb, Česká Lípa
Městské divadlo Mladá Boleslav
2013
Friendly gestures (účast) - Queens college, Art center New York
Výstaviště Letňany, ABF, For Arch, For Interior - Dřevo Krásných stromů
Dřevo krásných stromů, For Arch, Praha
Poesie dřevem a obrazem (se Zdeňkem Hajným), Svět knihy, Praha
Jak se dělá kniha - Pivovar Únětice
2012
Knižní veletrhy Praha, Ostrava, Havlíčkův Brod, Lysá nad Labem
Muzeum Kralupy nad Vlt.
Galerie Vyšehrad, Praha
2011
SP Haus, Milano, Italie
Zámek Kratochvíle, s I. Řandouvou a O. Fibichem
Galerie Inspirace a fakulta VŠE, Jindřichův Hradec
Galerie v kopci, Česká Lípa
Radnice, Praha 9
Knižní veletrh Ostrava
Zámek Borovany, s J. Švadlenkou
2010
Piešťany, Dům umění, Slovensko - Ve spolupráci s Českým spolkem Trnavského regionu
Knižní veletrh, Frankfurt nad Mohanem - 6.-10.10. 2010.
Národní zemědělské muzeum, Praha, Patřičný a hosté - O dřevě
2009
Veletrh Svět Knihy - 14. - 17.5. Výstaviště Holešovice, pravé křídlo Průmyslového paláce
Komorní výstava v institutu Pyramida, Praha - viz pozvánka na úvodní straně
Od 12.12 do konce února 2009 školicí středisko Atheris Praha 2, Vinohrady
Komorní výstava v Paláci knih - LUXOR, Václavské náměstí, Praha 1 Od 2.3. 2009
2008
Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou od 12.9. do 26.10. 2008
North York Library Torronto, Kanada
2007
Pragointerier NEW DESWIGN, výstaviště Praha Holešovice, 1-4.2.2007
Nový byt a dům - Dřevostavby, Výstaviště Holešovice, 1-3.3.2007
SALON NEZÁVISLÝCH, Pařiž, Espace Champerret. Francie
Galerie Ikaros, Slaný
2006
Úsměv a vtip ve dřevě - Mníšek pod Brdy - 1 - 30. 7. 2006
Galerie Vyšehrad - Vánoční výstava - 2 - 21. 12. 2006
Salon international des petits formats a Paris, Centre culturel Christiane Peugeot
Kulturní středisko Kralupy nad Vltavou - 19.10. - 5.11. 2006
Templ - Mladá boleslav: 14.6. - 22.7. 2006
Malá výstava na veletrhu Svět knihy, Výstaviště Holešovice, 4. - 7.5.2006
SALON NEZáVISLÝCH - 27.4 - 2.5. 2006 - účast na proslulé výstavě v Paříži - Francie
Veletrh Dřevostavby: 16 - 19.3.2006 Výstaviště Letňany - malá prodejní výstava
2005
Výstava „Obrazy ze dřeva“, Galerie U Prstenu – Praha
Knižní veletrh Svět knihy, Praha
Salon International d'Art Moderne – Paříž, Versailles
Galerie Celebris: 17. 10.–5. 11. 2005, Hradec Králové
Veletrh Svět Knihy: 5.–8. 5. 2005, Výstaviště Praha
Asheim, Mnichov, SRN
2004
Komorní výstava, Caledonian School – Vltavská 24, Praha
Stockholm, Švédsko
zámek Křtiny, Mendelova universita Brno
Dřevo krásných stromů pro Pragointerier, Výstaviště Praha
Galerie Jan GO – Praha
Pragointerier – Living, Výstaviště Praha
Veletrh uměleckých řemesel, Mnichov
Veletrh uměleckých řemesel, Belgie
Knižní veletrh Svět knihy, Praha
Knihy Martina Patřičného:
Novinky – 2014-5
Obálky ve fotogalerii
Všecky krásy dřeva
Má tři hlavní kapitoly
- první je o zvláštnostech, nepravidelnostech ve dřevu, s nímž se setkáváme jen občas- dozvíte se např. co je pod „boulí“ na stromě, jak uvnitř vypadá rozsocha větví, očkovitost, kořenice, fládr- zkrátka „obrázkové“ dřevo.
-
- …Rozhodně nechci a ani nemohu nějak suplovat vědu. Jen bych rád, abychom my,co spolu mluvíme, co používáme dřevo, věděli, o čem se domlouváme, např. když říkáme- vlnkování. Protože jsem terénní dřevař, chodím si pro poučení hlavně ke stromům. ( Někdy se musím zeptat i Větvičky. Václava.Díky za něj!) A z toho vyplývá, že budeme tady, u nás, prostě doma.
- Heeej! České dřevo na český stůl!
-
- Jak zjistíte už jen při letmém zalistování, krása a proměnlivost přírody je nekonečná!
-
- Druhá kapitola je o tom, jak se co ze dřeva dělá, včetně ukázek a postupu- od soustružené lopatky třeba, přes mísu, rámeček, lžíci -až k designu- např. k návrhům stolní lampy. (lampa zvaná „Pánská“)
- V závěru jsou postaveny do kontrastu tzv. čisté tvary ve dřevě a tvary kořenů a samorostů.
-
- …Všichni už dneska vědí o variabilitě otisků prstů. Díky jedné detektivce s Perry Masonem pana Gardnera vím i já, že máme každý jiné i zvrásnění rtů. A právě tak jiný, tak krásně odlišný je každý strom, protože je ze stejné (Boží?) dílny. Nebo chovu, chcete-li. Jako my, lidi.
- A třetí kapitola- to jsou dobré věci ze dřeva,(prac.název). Podle druhů dřev i podle abecedy. Tu má autor nejraději, , je plná veselí a vtipu, zamyšlení, překvapení i návratu do časů, které minuly před chvílí, a my si myslíme, že dávno. Jaký je rozdíl mezi talismanem a amuletem? Jak se správně uklízí smeták? Dobrá hospodyňka před skokem přes plot zouvá dřeváky! Konstrukce stolu- klasická i současná. Viděli jste už neviditelný stůl? V knize je! A co dřevěná noha? Mimochodem- do postele se nechodí jenom spát!...
-
Nechybí ani malá podkapitolka, kterou si vyžádaly naše lepší polovičky- o údržbě dřeva, které máme doma.(S překvapivou vsuvkou)
Odborná revize knihy- Ing. Bohumil Hurda, jeden z našich nejlepších znalců dřeva, doslov napsal prof. Erich Václav, legenda českého lesnictví…
Patřičná Čítanka,
Kniha o čtení a knihách-
2014, I.dotisk 2015
Čítanka-Kniha o čtení a knihách je opravdu o tom, co slibuje název.
Patřičný- výtvarník, dřevař, a sám autor několika knih tu vypráví o pevné součásti svého života - o knihách, které stojí za to. Které má smysl vzít do ruky a do hlavy nejen podruhé, ale víckrát…mít je v knihovně.
Takové knihy v Čítance znovu ožívají- a nejen pečlivě vybranými ukázkami a komentářem.
Vzpomínání doprovází řada překvapení, nápadů a vtipů.
I tolik oblíbené žebříčky- např.
Jakou jste četli nejlepší kovbojku?
Víte, kdo byl nominován na nejkrásnější ženskou postavu ve vedlejší roli?
A která ženská v literatuře byla největší potvora?
Co padouši? Nejlepší pointa? Nejnapínavější příběh….
Pochopitelně jde o retro, návrat, ale kniha oslovuje i mladé, byť někteří znají příběhy jen ze zfilmovaných (a osekaných) verzí…
Říká jim totiž –bez podbízení i bez moralit- že čtení je úplně hustý a super a že to daj. A že je to o tom, že je to o nich. O nich!
Číst znamená jít po cestě k porozumění sobě i světu okolo. Ale zároveň se dobře bavit, smát a pustit k sobě i něco smutku.
Patřičná Čítanka!
Pomůže vám najít co chcete číst!
Kapitoly knihy: Jak se dělá čtenář, Léčení knihou, Jak se píší ženy,Čtení o psaní, Nej,nej,nej, aneb žebříčky, Náměty příběhů,Knihy podle jazyka autora….
Čítanka mluví:
„Otvírejte mě pro radost a za odměnu. Jedna z mých kapitol je léčivá jako byliny a nahradí i antibiotika. Vezměte a zalistujte.“
Poprosili jsme o pár slov Čítance na cestu:
Danu Kalinovou (ředitelka veletrhu Svět knihy)
… Vnímání četby a působení čtenářské fantazie je subjektivním prožitkem, je však milé se o tyto prožitky podělit či se pokusit je přiblížit tomu druhému. A to se, myslím, této zajímavě pojaté knize - deníku jistě podaří. Věřím, že se její autor bude se svými čtenáři setkávat i osobně, kniha přímo vybízí k diskuzi nad uváděnými úryvky. Přeji ji do vínku hodně nostalgických čtenářů.
Petra Bílka (šéfredaktor Literárních novin)
(Patřičný…)Znepokojen odklonem zejména mladší generace od pravidelné a soustředěné četby, pustil se autor do projektu, jehož cílem je přitažlivě upoutat lidi a otevřít jim dosud jen pootevřené a mnohdy dokonce úplně zavřené dveře do světa literatury. Na základě svých bohatých čtenářských dobrodružství rozkrývá hustou síť vzájemných autorských a motivických vazeb a zrcadlení, přičemž se mu daří rozvinout před čtenářem mapu, která vede do netušených vzrušujích krajin. Čím více cest s ním projdete, tím víc nových možností objevíte. Rozhodující je nechat se přemluvit k tomu, abyste začali. Kniha jako iniciace, kniha jako návod, kniha jako hrst lahůdek…
Bedřicha Ludvíka (dramaturg České televize,písničkář, režisér)
Na můj
vkus je Martinův literární vkus až moc Patřičný a jeho soudy až moc
tradiční. Jeho výběr, jeho postřehy, jeho žebříčky, jeho soudy se s
mými takřka v ničem neshodují. Ale co může být krásnějšího, než mít za
kamaráda takové zvíře, takový originál, takového bizona jako je zavilý
Martin Patřičný.
Myslím, že svou posedlostí vstoupil už dávno do české literatury.
Vidím ho stát někde mezi Haškovým Švejkem a Hrabalovým Pepinem. Stojí
mezi nimi a poučuje je:
"Nevím, jak dnešní omladina, která čte knihy o Kundě a poslouchá
Monology vaginy bude pohlížet na vybrané ukázky - ostatně mužský svět
před viagrou a po ní se prý liší- nicméně já ještě málem pamatuji svět
před antikoncepcí..."
Švejk s Pepinem na něj nejdřív úžasle hledí a pak ho jeden z nich
(hádejte který?) kopne do zadku.
S láskou k největšímu z pyjerotů - Bedřich Ludvík
Knihy o dřevě-
Dřevo krásných stromů a Pracujeme se dřevem vyšly poprvé v roce 1998 a od té doby jsou v dalších a dalších vydáních na knižním trhu nepřetržitě dodnes.
Pro milovníka dřeva je Dřevo krásných stromů jakýmsi úvodem pod kůru.
A je první a dosud u nás i v Evropě i jedinou knihou, kde na jedné straně vidíte, jak vypadá váš oblíbený strom a vedle- jak vypadá jeho tělo.
Ženy milují stromy, tady se podívají, jak vypadají uvnitř. Jak je dřevo opravdové. Dobré. Dítě objeví měkké barvy. Dřevařky i dřevaři tu najdou kmen, větev i zvláštní části našich známých stromů – nejen v základním řezu, ale včetně použití- od šperků, mis až po soustružený tvar či sošku. Řezbář tu najde- po lípě a dubu- změnu. Truhlář radost. Soustružník inspiraci.
Text je stručný a jasný, pochopitelně redigovaný na slovo vzatými odborníky-V. Větvička- dendrologická část a Ing. B. Hurda část dřevařská.
Kniha je odpověď na otázku- Proč dřevo voní jako domov?
…nejlepší věci jsou prý ty jednoduché, říká se. Kdesi na začátku téhle knihy, byla myšlenka docela prostá- Je bříza bílá i vevnitř? Nebo je zelená? Modrá?
Jakou barvu má velikán buk? Co dub? Je eben opravdu černý?Plave?
A časem mi bylo dáno zažít různá setkání- se stromy venku a jejich částmi v dílně…a potom postupně dát dohromady publikaci, kde to základní - stromy a jejich těla- je jednou z mála našich jistot v tomhle bláznivém světě změn.
Pracujeme se dřevem
Základní příručka pro začínající i mírně pokročilé- stále žádaná, protože autor má důvěru vyslouženou lety výstav, znalost „materiálů“ a řemesla, vyjadřování jednoduché a o jednotlivých dřevařských technikách píše z vlastní zkušenosti. Zejména některé rady- jak postupovat při sekání a hoblování,(zásadně od kořenu ke špičce, tj. ve směru růstu) ohledně přípravku pro leštění aj. jsou „k nezaplacení“…
Jak dřevo získat, sušit, uložit. Dílna, vybavení, dřevařské techniky i povrchová úprava- to základní, co potřebujete vědět, než se do práce pustíte.
O práci se dřevem jsem psal v době, kdy na knižním trhu nebylo nic. Doslova. Dneska, s plnými pulty, se tomu těžko věří, ale opravdu to tak bylo. Sem tam byly některé knihy k dostání v antikvariátu či různých výprodejích, ale jinak – pusto.
Tahle publikace, Pracujeme se dřevem, to jsou základní informace, které bych býval byl potřeboval v mládí…takže jsem je dal dohromady- pro jiné. Hlavně proto, aby nenadělali tolik kravin a blbostí jako kolikrát já.
Aby měli v pořádku ruce…a nejen je.
Třetí kniha v pořadí – Patřičný nejen dřevo má za sebou dvě vydání. Najdete v ní menší práce, částečně z autorova života, zamyšlení o cestě ke kumštu, co je to vlastně tvorba a jak je důležitá. Po kratších povídkách přijde i delší povídka z mládí- Zrzečka- to je mladá žena, aby nevznikla mýlka. Odpovědným redaktorem byl Jan Hlavička, nakladatel Ivo Železný.
Z řady „hodnocení“ jsme vybrali pár slov autorovy dobré kamarádky-
…opravdu se mi ta knížka moc líbila.Máš tam dokonce definici umělecké tvorby, to mě nadchlo. Já bych s ní, s dovolením, souhlasila....
Autor po patnácti letech od prvního vydání už v této podobě knihu vydat nechce, ale větší část se chystá do souborného vydání povídek a kratších prací na r. 2015
Monografie,
kterou ve spolupráci s autorem připravila Amalie Maurer a studio Hozák, je taky plná dřeva.
Dřeva použitého ve výtvarných pracích a způsobem mnohdy nevídaným. Ne, nebojte se, rozhodně nejde jen o výčet obrazů a kdy se narodil apod. Už jaksi fotokomixový životopis vás o tom přesvědčí. Paradox, vtip a mystifikace jsou pro tiché, teplé dřevo zvláštním kontrastem.
Co lektorka píše o cestě dřevaře ke kumštu, asi zaujme nejvíc. To totiž není obvyklá cesta. Většinou umělec přechází s věkem k řemeslu.
Ale najdete tu i postřeh a důkaz o erotice v Patřičného „dřevěných obrazech“ z pera Bedřicha Ludvíka a obsáhlý , místy až intimní rozhovor od Evy Kaiserové…
Ze studie prof. Jana Royta uvádíme:
U Patřičného dřevěných závěsných objektů můžeme vysledovat dvě hlavní výtvarné polohy. První lze nazvat abstrahující, kdy jde o senzuální krásů tvarů, barev či o kontrasty hladké plochy a vystupujících reliéfních aplikací, deska − vlna (1/10). Druhou pak metafyzicky předmětnou, kde zobrazené předměty či použité staré dřevo jsou reminiscencemi vzpomínek, na skutečné i snové události. Jsou jimi například staré vzkazy (4/11), stavba věže (13).
Vynikající znalost řemesla mu umožňuje vyjadřovat se ve dřevě tak jako málokomu…
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt
podzim 2008
(Patřičný)…nalézá hudbu v krajině, příroda mu zní jako hudba a on se jí snaží naslouchat.
Malířské kvality tu jsou na každém kroku: valéry přirozených barev dřeva někdy tajemně skryté v kruhu či trianglu…
Mistr Martin Patřičný je hledač mytologie dřeva v umění.
Prof. PhDr.Miroslav Klivar
Když se v r. 2007 Patřičný setkal s režisérem, písničkářem a autorem knih, Bedřichem Ludvíkem , začali uvažovat o seriálu dokumentů o dřevě. Jeden věděl jen málo o filmu a druhý málo o dřevě. Výsledkem setkání byl ojedinělý a divácky přitažlivý 26-ti dílný televizní dokument Kus dřeva ze stromu. Dvakrát ho odvysílala ČT2 a Tv Noe ho vysílá nyní. Přátelství, k němuž došlo, bylo jako bonus, vedlejší báječný produkt. Celý dokument financovala nadace Dřevo pro život a odbornou spolupráci zajišťoval Ing. Řezáč. (Kamera a střih manželé Flakovi, vítané oživení vnuk M.P. Jiří Šafra)
Kniha- o dřevě, natáčení a poznávání – stejného jména- vyšla v r. 2011, v současné době je bohužel rozebraná.
Šestá kniha je beletrie. Sbírka sedmi povídek, pojmenovaná po té poslední- Jako v nebi.
Na obálce se píše:
… Jako v nebi je v pořadí šestá kniha „dřevěného“ výtvarníka Martina Patřičného. Za osm let dokončil sedm povídek. Jejich příběhy se tak dlouho vracely, až je musel napsat. V každé z nich najdete jiný sevřený svět. Postavy, které k vám přijdou i ty, které mít rádi nebudete. Vrátíte se k nim. Lidské vztahy a erotika jsou přítomné ve většině povídek, jako v našich životech či alespoň snech. Osobně doporučuji – nechte si mezi povídkami trochu času na zažití. A nepřeskakujte, Patřičný šetří slovy.
Co o povídkách píše syn?
Ta první vypráví o starých časech, kdy pro ženu mít dítě za svobodna byla nejen hanba, ale tragedie- zvl na venkově. Pozor! Někde takový pohled přetrvává ještě dnes! Zvlášť tenhle projev idiotství patriarchátu mého tátu vždycky žral a tak se s ním musel vypořádat.
Druhá povídka je velmi erotická, ale erotika je pro ni nutná, funkční. Něco jsem se dověděl o tom, jak výtvarníci vnímají ženy a jejich krásu. A něco i o takových nedorozuměních, která vzniknou ve dvou či mezi dvěma příchodem „nového života“.
Třetí je klasické „setkání po letech“, s trochou nostalgie a smutku a překvapení. Byla napsaná jako první.
Čtvrtá je trochu zvláštní lamentování staršího pána, s překvapivou pointou.
Pátá je veselá, je o tom, jak moc potřebujeme pro život muziku, jak důležité je ticho a jak je zdravé zpívat- mnohem zdravější než běhání!
Povídka šestá je napůl sen a napůl skutečnost…obojí se proplétá. Osnovou je asi to naše ježdění autem, často v zácpách a pohled ženy z „jiných dob“…a zase pointa, kterou byste nečekali.
Sedmá povídka je nejlepší. Je to veselé i romantické vyprávění o bilancování toho, kdo přišel do nebe. Jak to vůbec chodí v nebi? Víme to? Ale ne, a i kdyby, každý z nás má nebe svoje. Co všechno v životě máme jen „ve své hlavě“. Vyprávění je plné překvapení a obrazů. Návratů do dětství…. Léto na řece, atelier, zimní venkov… Závěr poslední povídky, rozuzlení, to je prostě rána! Kdybyste čekali všechno, tak tohle ne. Bůh mu (hlavní postavě) splní jeho sen, ale jak!?
Ty příběhy jsou napsané o lidech a pro lidi. Můj táta o nich řekl- Napsal jsem takové povídky, jaké rád čtu…